Území Milheimova – sever v Pardubicích

Autor:
Jan Žalský, Aleš Hamhalter, Vít Podráský, Lukáš Makovský
Spolupráce:
Zuzana Hartlová
Místo:
Území Milheimova – sever, Pardubice, Česká republika
Datum:
2012

Abychom rozkryli potenciál a problémy území Milheimova – sever, bylo nutné začít analýzou celého města. Jsme přesvědčení o tom, že odpovědi na otázky, které si člověk klade při procházení územím mezi ulicí Milheimova a vlakovým kolejištěm mohou být zodpovězeny při zkoumání města jako celku. Proto je nedílnou součástí Urbanistického názoru řada analýz vztahujících se k celému městu. Potenciál území Milheimova – sever jsme pak podrobily analýze nejen v rámci Pardubic, ale i ve vztahu k regionu, České Republice a Evropě. Přes analýzy v měřítku celého města jsme se dostali ke konkrétnímu řešení území Milheimova – sever, abychom pak na konci své práce prověřili svůj Urbanistický názor na území opět v měřítku města.

Odstředivé / dostředivé město:

Součástí našeho Urbanistického názoru na území je analýza hustoty obyvatel v souvislosti s typem zástavby. Nejen na základě této analýzy jsme definovali šest rozvojových ploch v širším centru města. S přihlédnutím k odhadům růstu obyvatel v Pardubické aglomeraci je zřejmé, že i nejvyšší odhady růstu obyvatel v horizontu 50 let nepokryjí potenciál šesti vyznačených rozvojových ploch uvnitř města a to i při kombinaci různých hustot zastavění (rodinné domy, bloková zástavba).

Myslíme si, že není třeba definovat další rozvojové plochy po obvodu města a nechat tak dál město rozrůstat. Představa sídelní kaše nás odrazuje, jsme zastánci kvalitní kompaktní městské zástavby. V ulicích a náměstích spatřujeme kvalitu prověřenou tisíciletou historií sídel.

Koncentrované město = propojené město:

Z historických map je zřejmé, že v 19. Století došlo k nečekanému růstu města směrem na jih. A původně periferně umístěné nádraží se dostalo do těžiště města, mezi jeho dvě části: „bohatý sever“ a „chudý jih“.

Potenciál území Milheimova, který je dán polohou v těžišti širšího centra, dále potvrzuje pozice v silném dopravním trojsponu, který je vymezen letištěm, vlakovým a autobusovým nádražím a uvažovaným lodním přístavem.

Vlakové nádraží leží na hlavním železničním koridoru vedoucí Českou republikou. Zároveň tvoří nádraží Pardubice dopravní uzel pro přístup do dalších regionů. Blízkost letiště pak dále posiluje vlakem již zajištěné spojení s Evropou a rozšiřuje jej do celého světa. Lodní přístav, který tvoří další střípek do mozaiky vize plavebního kanálu Labe Odra pak už jen dále umocňuje výjimečnost území Milheimova. Kombinace všech typů dopravy tak zajišťuje nespornou výlučnost lokality Milheimova – sever nejen mezi šesti vyznačenými rozvojovými plochami uvnitř Pardubic, ale přisuzuje lokalitě význam nadregionální, evropský.

Analýzy obsahující živý městský parter se službami a obchody, dále vyznačení alejí, náměstí, dominant, ale i rozložení funkcí ve městě (funkční přiřazené jednotlivé zástavbě nikoli funkční plochy) jen potvrzují citelný rozdíl mezi vybaveností severní a jižní části.

Naší vizí není posílení vybavenosti v jižní části města. Vznikly by tak dvě silné autonomie a zbytečně by došlo k oslabení nezpochybnitelného centra města okolo Pernštýnského náměstí a Třídy Míru. Chceme propojit obě části a vytvořit tak jednotné městské širší centrum.

Aby mohlo dojít k propojení severní a jižní části města je třeba minimalizovat bariéry. Proto uvažujeme o přeložení vlakového seřadiště, které tvoří zhruba 50% plochy celého kolejiště jižně od nádražní budovy hl. nádraží Pardubice. Nové umístění překladiště uvažujeme v těsné blízkosti uvažovaného lodního přístavu na řece Labe. Z bariéry se pak stává jen předěl mezi územími se svých specifickým charakterem. A to je jeden z mnoha principů, které se nám v rámci analýzy města podařilo objevit. Město se skládá z mnoha charakteristických lokalit- území. A zjevné prudké „střihy“ mezi jednotlivými lokalitami jsou dalším prvkem, který tvoří výsledný Obraz města.

Území Milheimova:

Nebojíme se vtisknout území vlastní charakter. Nebojíme se typického pardubického předělu, mezi charaktery území ve městě. V území vytváříme novou uliční síť, kterou na jedné straně vyzdvihujeme nad stávající terén. Vytváříme hranu, jakési nábřeží ve výšce cca šest metrů nad kolejištěm pardubického nádraží. Území se od hrany u nádraží směrem k ulici Milheimova svažuje opět dolů až na současnou výškovou úroveň. Pak už překročení kolejiště není tak těžké. Vytváříme soustavu složenou z městského mostu se všemi druhy dopravy, trojice lávek pro pěší a cyklisty a jedním podchodem ústícím k přístupu na vlaková nástupiště. Tyto liniové stavby nově sešívají obě části města k sobě. Záměrně dále nedesignujeme tyto stavby, ale uvádíme řadu inspirací.

Záměrně nevkládáme žádný mezičlánek mezi železnici a novou zástavbu v území.

Novou uliční síť v území vychází z rastru specifického pro Pardubice. Ortogonální rastr je dále „rozvibrován“. Současné směry čitelné v území vytváří kostru pro novou uliční síť. Křížení ulic pak není ryze ortogonální, ale je mírně vychýlené. Pravý úhel je deformován silami v území. Nově vzniklá uliční síť pak přirozeně zapadá do současné městské struktury. Je definována hlavní osa procházející územím od vlakového nádraží k sídelnímu útvaru Dukla.

V Urbanistickém názoru specifikujeme pouze uzavřenou uliční čáru. Záměrně nedefinujeme, co je za ní. Zajímá nás veřejný prostor, tedy ulice, náměstí, park. K tomu, aby mohly vzniknout je třeba souvislá kompaktní zástavba.

Dále vytváříme pouze předpoklad funkční náplně území. Vycházíme z úvahy, že konkrétní funkce navázané na zástavbu (domy) bude dána polohou v rámci území. Na hraně u vlakového nádraží předpokládáme spíše administrativu, přechodné ubytování, atd. Směrem k ulici Milheinomova očekáváme zástavbu obsahující bydlení pro residenty. Vše doplněno službami a obchody různých velikostí na hlavní severojižní ose, která vede územím. Zapuštěná podlaží zástavby pak nabízejí prostory pro parkování a další aktivity.

Nepředepisujeme striktně podlažnost zástavby v území, definujeme pouze max. výšku zástavby. Je tak otevřena cesta různým scénářům vývoje zástavby v území.

Předkládáme vizi. Vize se naplňuje v horizontu desítek let. A většinou není možná bez participace města. Součástí naší vize je iniciační stavba- „uhelný kámen vize“ nezbytný pro změnu v území a pro vytvoření kompaktního Obrazu města Pardubice. Takovou stavbou je systém složený z liniových staveb (mostu, lávek, průchodu) a konstrukce na kterou jsou skoro všechny tyto stavby položeny – podnož. Podnož je tvořena parkovacím domem. Součástí této stavby bude i terminál jih vlakového nádraží a další možné aktivity města.

Naší vizí bylo pozdvihnout v rámci urbanistického názoru lokalitu Milheimova – sever. Že se tak stalo doslova, jen potvrzuje její správnost.